Detaily

Dobře, dobře. Řekli jste si o to. Chtěli jste detaily, budete mít detaily. Tedy alespoň některé z nich. Můžete si teď brouzdat v bodech, které ale nejspíš nebudou obsahovat časovou značku. A z pátka si toho vážně moc nepamatuju, tak mě můžete v komentářích třeba doplnit. A vytvoříme tak vlčkovickou minikroniku zážitků. Nebo tak něco.

1)      Vlčkovice á la family festival. Na každém festivalu běhá nebo leží v kočáře spousta dětí. Tady tomu nebylo jinak. Tedy až na to, že děti neležely v kočárech, ale většinou visely v šátcích nebo jen v rukách svých pečovatelů. Ty větší si mohly hrát na prolejzačkách, koukat na divadélko, nebo něco vyrábět. Fascinující bylo, že na rozdíl od jiných festivalů, kde jsou děti prostě proto, že jejich drazí rodiče nesehnali hlídání, tady byly rodiny často prostě spolu. Děti nebyly na obtíž. A palec nahoru mladým rodičům, kteří své malé princezně dokonce koupili velká růžová sluchátka, aby jí nerozsakrovali sluch hned v mládí!

2)      Vlčkovice á la food festival. Musím pochválit jídlo, které bylo na festivalu k dostání. Ochutnala jsem perník (mňam), rybízový koláč (double mňam), gulášek (mňam), pečené jehně (hádejte co), kuskus se zeleninou (…) a možná ještě něco. Všechno chutnalo báječně a neutrhlo mi to kapsu. To jsem jako nepředvídající a vlastním jídlem nevybavená velmi ocenila. Krom toho, obsluha jídlostanu byla taky vždy příjemná, což se až tak často nevidí.

3)      Tím se dostávám k obsluze baru(ů). Nejen, že v pátek byly k dispozici lihovky, abychom si mohli (nechat) podepsat kelímek od piva jako ve Starbucks, což často usnadnilo další seznamování, ale chlapci Ondra a fakt promiň, nejsem si jistá.. Tomáš? Petr? byli fajn. 

4)      Příště bych zvážila možnost dát si pivo/limo do skla, ale teď jak nad tím přemýšlím, děti a ovce se zapíchanými střepy v nohách… Kdo to chce?

5)      Průvodkyně při prohlídce statku mluvila potichu.

6)      Cenu Vlčkovického Lumíra letos vyhrál Adam, kontrolor pásků na ruce u vstupu do ovčína. Pro někoho drsnej vyhazovač, pro někoho cucák - záleží na pohlaví, věku a výši ega hodnotitele. Podezíráme Jonáše, že to zpunktoval, aby se náhodou vítězem nestal on. Liška jedna podšitá - bylo to o fous. 

7)      V sobotu svítil měsíc úplně jako blázen. Patrně byl úplněk. Úplně.

8)      Ještě jsem nezmínila promítání filmů a chillout scénu, protože film jsem neviděla ani jeden a v chilloutu jsem se nezdržovala moc dlouho. Ale bylo to tam. A Vašek povídal, že filmy byly docela dobrý. A v chilloutu byl k vidění super vyjící vlk na konci chodby (dobrej detail, ne?).

9)      Co ovšem vůbec není detail – a tím víc se stydím, že jsem to nezmínila už v prvním článku – jsou dobrovolníci. Díky nim stály stánky, latríny se zajímavými obrázky uvnitř i zvenku, prodávalo se, co se dalo, a kdo ví, co všechno ještě měli na svědomí. Můžeme být tedy rádi, že se tak pěkně starali, no ne?

10)   Desátý detail nechávám na vás, doplňte si ho podle libosti!