Letní střípky

    Po dvou měsících brutálního nicnedělání je na čase, abych se vzchopila k aktivitě. A to nejen v „povinných“ oblastech jako je škola, ale i tady. Rozhodla jsem se proto obnovit svůj miniprojekt Co jsem se naučila tento týden. Než ale začnu, chci napřed shrnout, co mi přinesly letošní prázdniny. Vlastně toho nebylo málo. Bohužel jsem si nedělala poznámky a některé zážitky stále zpracovávám, a tak určitě na něco zapomenu. Napadá mne ale pár drobností, které stojí za zmínku.

    Naše pošťačka je kruťák. Doručila totiž pohled, na němž bylo místo jména adresáta napsáno jen „drahá výletníčka Rejže“. Ano, má přezdívka sice vychází z příjmení, přesto mi připadá super, že si pošťačka pohotově poradila.

    Mužům se nezavděčím. Mohla bych na toto téma napsat životopisnou tragikomedii na pokračování, ale vypíchnu jen dva momenty z posledních dvou měsíců. 

• Kolik by mi podle vás tak sakra mělo bejt?! Dvaadvacítku mám za dveřmi (rozuměj za měsíc). Osmnáctiletí mě zjevně považují za geronta, šestadvacátníkovi jsem přišla příliš mladá – že mi prý chybí zkušenosti. Když jsem své rozhořčení líčila kamarádovi, prozradil mi naštěstí řešení: „Musíš si najít nějakýho třicátníka.“

      „A co bych dělala s třicátníkem, když mě nechtějí ani mladší?“

      „Třicátník už totiž ví, co chce. Už ví, že chce mladou!“

• Mám malý prsa. A push-upky jsou fajn. Nikdy jsem svou výbavu neřešila. Melouny s nima sice nikdy rozbíjet nebudu, ale úplně plochá taky nejsem, takže žádný důvod k panice. Navíc si nikdo nestěžoval. Až do teď. Letos se totiž s hlasitými hodnotiteli mého hrudníku roztrhl pytel. Párkrát jsem si za léto vyslechla, že je mám malý, a to dokonce i od holek.

      Navíc bylo často ono sdělení podáno dost rozporuplně. Například jsem se na fesťáku         promenádovala v dlouhých šatech s velkým výstřihem, a to bez podprdy, když ke mně připlul cizí mladík a s opilým úsměvem mi vlídně povídá: „slečno, vy máte malý prsa. Ale vypadá to hezky!“ Já vám vážně nevím, co mám s touhle informací dělat. Vážně to všechno stojí a padá s kozama? Dobře, u velké části mužské populace tomu tak jistě je. Stále ale doufám, že kvůli tomu nejsem odepsaná.

Nezávisle na tom jsem však potřebovala doplnit podprsenky ve svém šatníku. Paní v obchodě s prádlem si mě změřila, načež mi přinesla ukázat arzenál push-upek. Dřív jsem je nenosila, protože mi to připadalo jako klamání spotřebitele. Teď ale musím uznat, že se někdy takové instantní sebevědomí hodí.

    Není blonďák jako blonďák. Mám ve své skupině přátel a troufám si říct, že i věrných čtenářů, (nejméně) dva vysoké, modrooké blonďáky. Dokonce jsou to oba skauti. A oba mě baví, když přijde řeč na můj blog. Uvědomila jsem si totiž, jak rozdílné pohledy na něj zrovna tihle dva mají. Oba moc dobře ví, že píšu o skutečných lidech, líčím skutečné historky. Zatímco Jonáš se nadšeně ptal, jestli napíšu o jeho bruslení s traktorem, Dodo nedávno projevil obavu, že o něm zase napíšu, když se se mnou bude bavit. A to jsem ho tehdy ani nejmenovala! Snad mi to tedy teď odpustí(š). Zdravím vás oba, kluci!

    Z čerstvého to taky jde. Mluvím o špenátu. Včera jsem z něho vařila poprvé. Je to tristní, ale poprvé jsem zpracovávala čerstvý špenát až teď. A světe div se, ono to jde. Že by tohle spadalo mezi ty zkušenosti, co mi zatím chybí..?

    Všichni stárneme. Moje maminka taky. Ale evidentně je s tím smířená. Onehdá mi hojně pocukrovala meruňkové knedlíky polohrubou moukou a když na to přišla, bezelstně se zazubila a pronesla: "Zvykej si, už to bude jen horší!"

    Příště budu plánovat pořádně. Letošní prázdniny jsem totiž perfektně zazdila. Obvykle přejíždím z akce na akci a bývá boj poskládat všechny mé zájmy do pouhých dvou měsíců. Letos jsem ale neměla vůbec chuť něco řešit. Věděla jsem, že chci tutově do Vlčkovic, na vodu a na týden mrknout na tábor. To je ale dohromady cca 14 dní. Ten zbytek jsem více méně všelijak proflákala. Vlastně jsem nedělala nic moc cool. A výsledek? Jsem na sebe naštvaná. Mohla jsem toho tolik dělat, poznat tolik nových lidí, navštívit spoustu zajímavých míst. Místo toho jsem se párkrát vyplácla na koupališti a šla na pivo. Produktivní jsem samozřejmě také nebyla. Příště tedy znovu a lépe!

A které střípky utkvěly z léta vám? Měli jste plán? A vyšel podle představ?